s potiskem – oznámení je potištěno Vámi požadovaným textem
bez potisku – jedná se o oznámení bez textu (nejčastěji objednávají tiskárny)

Jak probíhá svatba u sousedů?

TÉMA TÝDNE – Svatba je jednoznačně tou nejdůležitější údalostí v životě každé mladé dívky i muže. Všude svatba ovšem nevypadá stejně. Africká svatba se značně liší například od svatby královské rodiny v Londýně.

Židovská svatba

Židovská svatba nebo-li chatuna či chupa je zřejmě stějně jako všude jedním z životních rituálů Židů. Probíhá podle přesně stanovených zásad, které vycházejí z biblických tradic. Svatbou uzavřou muž se ženou smlouvu o společném soužití, zplození a vychovávání potomků. Naplňuje se tak ideál – judaismus považuje manželství za jediný správný stav pro muže i ženu. Na rozdíl od křesťanství lze v judaismu manželství zrušitrozvodem.

Průběh svatebního obřadu

Již před svatebním obřadem je nutné dodržet jistá pravidla. Dohodnutí svatebních podmínek se hebrejsky řekne tna'im. Je zvykem, že před svatbou se snoubenci týden nestýkají, to proto, aby se na sebe ještě více těšili. Velmi důležité je připravení smlouvy, zvané ketuba, která obsahuje především slib manžela, že se bude ke své ženě chovat, jak se sluší, a nikdy ji nenechá nezaopatřenou. Ketubu podepisují dva svědkové a někdy i ženich.

V Praze a v evropských městech je zvykem, že se svatební obřad odehrává v synagoze. Pravděpodobně to vyplývá ze stálého ohrožení, ve kterém se židovský národ v průběhu staletí mnohokrát ocitl, protože podle původní tisícileté tradice se má svatba konat pod širým nebem.

Kidušin (chupa)

Po „úvodním“ obřadu, kdy se hlava nevěsty pokrývá závojem, jsou ženich s nevěstou (chatan a kala) odvedeni pod svatební baldachýn (hebrejsky chupa). Chupa stojí na čtyřech tyčích, které někdy drží čtyři přátelé ženicha (bývá zvykem, že ji drží svobodní muži) a znázorňuje budoucí domov manželů. Nejdříve tančící a zpívající průvod přátel a svatebních hostů přivede ženicha k nevěstě. Když si ověřil, že je to ta, kterou zvolil (aby nedošlo k tomu, že by mu byla „podstrčena“ jiná, jako se to stalo v případě Jákoba), zakryje ženich nevěstě závojem tvář a ona vysloví modlitbu, ve které vyjadřuje přání dobrého vztahu se svým budoucím manželem a vysloví také přání mít z tohoto manželství zdravé děti v bázni Boží. Poté je ženich průvodem mužů doprovázen k obřadníkovi pod baldachýn a vyčkává příchodu žen s nevěstou. Matka ženicha a matka nevěsty přivedou nevěstu k ženichovi a ta sedmerým obejitím muže pod chupou zahajuje první část svatebního obřadu. Všechno se odehrává „pod dohledem“ dvou způsobilých svědků, obřadníka, kterým nemusí být vždy rabín, a deseti dospělých mužů, kteří tvoří minjan. Po požehnání nad vínem se snoubenci napijí z poháru. Vlastní „zasvěcení“ (kidušin) provede ženich, který navlékne nevěstě prsten na ukazováček pravé ruky a pronese: „Budiž mi zasvěcena tímto prstenem podle zákona Mojžíše a Izraele“, načež všichni přítomní vykřiknou: "mekudešet" (čili vdaná, doslovně „zasvěcená“). V této chvíli je sňatek uzavřen.

Tradice

Poté co novomanželé stráví první společné chvíle sami v uzavřené místnosti, se opět připojí ke svatebním hostům a následuje hostina, předávání darů a svatební veselí, které je často provázené tancem a hudbou. Po modlitbě na závěr hostiny se vysloví sedmero požehnání (ševa brachot). Svatební veselí trvá sedm dní a nocí. Zvyklostí je také ženichovo kázání na různá témata z Bible a Talmudu, za které dostane od přítomných dar. Dary nevěstě se většinou předávají už před svatbou a tvoří z velké části výbavu nové domácnosti.

Bývá zvykem, že během tanců při svatební veselí jsou oba novomanželé vyzvednutí na židlích nad hlavy ostatních a tak jsou připodobňováni ke králi a královně. Na svatbě se zpívá řada tradičních písní, mezi nejznámější patří Hava nagila.

Albánská svatba

V Albánii se říká jeden vtip: Dostat pozvánku na svatbu je stejné jako dostat pokutu – obojí je třeba zaplatit (a pěkně se přitom prohnete). Ano, v Albánii jsou nejčastějším svatebním darem peníze, a to vůbec ne malé. Největším specifikem albánské svatby je ale to, že svatební oslavu má nevěsta i ženich zvlášť. Ženich pak na pár hodin na manželčino mecheche dorazí, společně si zatančí, rozříznou svatební dort a pak... Ženich jde slavit zase mezi své známé...

Čínská svatba

Prvním slovem, které vás při pohledu na pravou čínskou svatbu napadne, je pompéznost. Ženich i nevěsta jsou oblečení do nádherných šatů, na hlavě mají speciální čelenky a ozdoby. Mezi barvami převládá zlatá a červená. Některé rituály jsou ale dost podobné těm našim. Byť je to z Prahy do Pekingu téměř 7 500 kilometrů, i tady se novomanželé krmí společně. Místo polévky ale mají jednu velkou dlouhou nudli, což jim mám zaručit dlouhý šťastný vztah.

Egypt

Tradiční egyptská svatba je neuvěřitelně honosná. Všechno začíná zdobením nevěsty, které trvá dlouhé hodiny! Zpravidla je na to objednaný kosmetický salon, kde nevěstu pomalují hennou. Krásné vzory se během dlouhých osmi hodin objeví na ženských rukou, nohou, ale i na obličeji. Obrovská pozornost je věnována svatebnímu make-upu a účesu. Když konečně nastane onen nejhezčí čas a ženich s nevěstou si řeknou ANO, přichází jejich společný tanec. Během něj je před nevěstu postavený koš pro svatební dary. Těmi jsou hlavně zlaté prsteny, náramky, řetízky a zlaté hodinky.

Indie

Bývaly doby, kdy svatby v Indii byly aranžované příbuznými. Jen oni rozhodli, kdo si koho vezme. Bez ohledu na případná přání ženicha či nevěsty. Dnes už situace není tak striktní, byť jsou stále regiony, kde o sobě mladé dívky a mladí chlapci ani trochu nerozhodují. Tradiční svatba se neobejde bez ohňové show. Před svatební kaplí hoří svatý oheň zapálený na podložce, svatebčané do plamenů sypou rýži a lijí přepuštěné máslo – oběť bohyni štěstí Lakšmí. Na znamení toho, že patří k sobě, jsou pak ženich s nevěstou ovinuti dlouhou šálou a musejí udělat sedm kroků kolem svatého ohně.

Japonsko

Tradiční japonská svatba se nejenže odehrává v historické svatyni, ale především – svatebčané sem přicházejí v kimonech. Dnes už to samozřejmě není tak masivní jako dříve, kdy byla kimona víceméně povinná, ale stále je to hezký pohled. Kimona jsou totiž z luxusních materiálů, krásně zdobená a pochopitelně velmi drahá. Samotný obřad doprovází rituály, které vede hlavní duchovní. Svatba je překvapivě krátká, zabere patnáct až dvacet minut. Veškeré veselí se pak odehrává v nějaké tradiční restauraci.

Řecko

Tušíte, bez čeho se tradiční řecká svatba neobejde? Je to kostel, obrovský stůl pro svatebčany, červené víno a svatební věnce z květů citroníku. Věnce se během obřadu mezi nevěstou a ženichem třikrát vymění, oba si vždy musejí připít červeným vínem. Po odchodu z kostela dostane každý svatebčan několik mandlí obalených v cukrové polevě vložených do tylového sáčku. Hosté pak poděkují házením rýže – stejně jako u nás je i zde rýže symbolem plodnosti. A co je nejčastějším svatebním darem? Obálka s penězi!

Další kuriózní svatební zvyky

Zajímavý zvyk mají ve Švédsku. Všichni muži přítomní na svatbě musejí políbit nevěstu. Aby to ženichovi nebylo líto, jeho zase líbají všechny přítomné dámy.

V Belgii pro změnu několik dní před obřadem zahánějí zlé duchy, a to opravdu kuriózně – přípitkem na budoucí manžele, po kterém následuje hlasité bouchání, které má duchy odehnat.

To v Koreji čeká ne zrovna příjemný zážitek nevěsty – po obřadu na ni hosté totiž házejí ořechy a švestky a jejím úkolem je pochytat jich co nejvíce. Čím více jich chytí, tím může čekat větší množství potomků.

V Turecku se zase podepisují kamarádky nevěsty dovnitř jejich bot. Ta, které jméno je nejvíce rozmazané, se prý brzy vdá.

Velmi nepříjemná procedura čeká nevěsty ve Skotsku. Nazývá se černění nevěsty a spočívá v tom, že na ni známí před svatbou vylijí kyblík tmavé směsi z vajec, melasy a peří. Nevábně vypadající nevěstu prý ještě ukazují!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

V pořádku